Je možné kombinovat kulturní a mytologické tradice východu a západu?

Když vezmeme v úvahu např. buddhismus: Jung se domníval, že Evropan nemůže být buddhistou, ale teď, 50 let po jeho smrti, je tolik buddhistů, že asi pravdu neměl. Sám Jung vycházel z východní filosofie, když definoval svoje základní pojmy (pojmy Anima a Animus, a pojem Stínu, pocházejí z taoismu).
Zájem Evropanů o východní duchovní tradice se často vysvětluje tím, že doba, ve které žijeme prostě není ateistická, a lidé potřebují v něco věřit novým způsobem. Určitě se můžeme zeptat, proč je zrovna buddhismus dnes nejmasivnější duchovním hnutím (zvlášť v Americe, v Evropě je populární méně). Vysvětluje se to často tím, že je povaha tohoto náboženství (anebo filosofie) taková, že umožňuje lidem (tím, že se neodvolává k žádnému bohu), aby skrze ni pozorovali sebe sama. Frédéric Lenoir o tom píše: "Když lidé na Západě v jakékoli době a na jakémkoli místě mluví o buddhismu, mluví především o sobě a zajímají je hlavně jejich vlastní filosofické a teologické problémy, které se pokoušejí řešit cestou buddhismu". (Setkávání buddhismu se západem, Volvox Globator, 2002, s.12).
Zdá se, že je do určité míry možné a dneska i nevyhnutelné akceptovat a praktikovat východní disciplíny nebo filosofii. Někomu to ale třeba vůbec nevyhovuje, je to jednoduše individuální. Nikdo nemůže říci, zda je to správné nebo ne - žijeme zkrátka v době, kdy se západní a východní kultury hodně přibližují a navzájem ovlivňují.
Ve studiu Well-balanced zacházíme se znalostmi získanými z obou stran. Např. používáme hlavně evropskou astrologii, protože věříme, že je mnohem podrobnější než čínská astrologie, hlavně v popisování lidské psychiky a duševního života člověka vůbec. Často však srovnáváme oba astrologické systémy. Pochopitelně ve Feng shuei používáme na prvním místě základní principy tohoto čínského umění a jen srovnáme s astrologií západní.